Περιφήτης

in π

COMPOUND: Περιφήτης, -ου 
CATEGORIZATION: N [P+V+Suf]
MEANING: ‘Perifete’, ‘loquacious’
ETYMOLOGY: περὶ ‘all around’ + verbal root φη- (φημί) ‘say, speak’ + noun suf. -της
OCCURRENCE: Il. XIV, 515; XV, 638;
CASE/GENDER/NUMBER: acc. m. sg.
HEADEDNESS: exocentric
CLASSIFICATION: determinative – karmadhāraya
NOTES: