αἰναρέτης

in α

COMPOUND: αἰναρέτης, -ου
CATEGORIZATION: N [A+N+Suf]
MEANING: ‘terribly brave’
ETIMOLOGY: adj. root αἰν- (αἰνός, -ή, -όν) ‘dread, horrible’ + ἀρετή, ής ‘godness, excellence’ + noun. suf. -ης, -ου
OCCURRENCE: Il. XVI, 31
CASE/GENDER/NUMBER: voc. m. sg.
HEADEDNESS: exocentric 
CLASSIFICATION: attributive – bahuvrīhi
NOTES: